Tato reportáž, která pojednává o období od 13. října 2008 je psána a vytvořena 1.3.2009. Možná se ptáte, proč po tak dlouhé době. Na to má moje panička toto vysvětlení: Mezi našimi kamarády jsou většinou jorkšírci a silečky, s PP i bez PP. Hodně dobrých známých má panička i mezi chovateli, kteří nejsou zastánci množení pejsků bez PP. Mají k tomu samozřejmě dobré důvody. Chov pejsků s PP je velice složitý a zodpovědný proces. Nebudeme se o tom zde dlouze rozepisovat, protože krásně, výstižně a především zasvěceně to již sepsala naše známá chovatelka Silky teriérů Ivanka na svých stránkách. Každému zájemci o koupi štěněte doporučujeme si její text přečíst, včetně odkazů, které tam jsou. Ikdyž jste třeba již pevně rozhodnuti, kde a kdy si pořídíte své vytoužené štěňátko... Možná vás to přiměje k zamyšlení... Přestože v jejím textu jsou zmiňováni především silky terriéři, podstata problematiky ohledně množení pejsků se vztahuje nejen na jorečky, ale vlastně na všechna plemena. Prosím - čtěte ZDE
Po přečtení a zamyšlení se nad jejími slovy vás asi napadne, proč jsme se neřídili jejím názorem. Proč jsme kryli pejsky bez PP? Na to je velice těžké odpovědět. Je to i jeden z důvodů, proč tak dlouho trvalo, než byla sepsána tato reportáž - panička váhala, jestli popudit některé chovatele a zda nebude lepší nechat si to čistě pro sebe jakou soukromou záležitost. Nakonec vyhrála potřeba se o naší radost podělit... Ano - zastáváme také názor, že množit pejsky bez PP, naprosto nekontrolovatelně, se všemi zápory, které to přináší není dobré. Ale někdy zapracuje i cit a rozum jde stranou. My Alfíkovu vyvolenou fenečku znali a je to krásná jorkšírka, velice Alfíkovi podobná v mnoha ohledech. A její páníci si moc přáli, aby měla štěňátka. A vybrali si našeho Alfíka, což nám samozřejmě i polichotilo. Kytynka - tak se ona fenečka jmenuje, navíc našeho Alfíka i velmi přitahuje nejen v období, kdy hárá, ale hlavně jako jedna z mála psích kamarádů tady na sídlišti na něj není zlá.
Prostě - slovo dalo slovo a když nastal ten správný den, přišel páníček s Kytynkou k nám domů. Při pohledu na ty dva pejsky, kteří se k sobě okamžitě oba měli, se až srdce zastavovalo. Náklonnost byla vzájemná, jen oboustranná nezkušenost byla překážkou.
Ale i s tím jsme si coby páníci poradili a pejskům dopřáli kvalifikovanou pomoc v podobě naší psí kadeřnice a zároveň i "psí porodní báby" a asistentky u krytí v jednom. Nenechte se ale mýlit, o žádnou bábu nešlo, paní Marcelka je mladá a moooc pěkná paní a hlavně zkušená chovatelka kníračů. Výsledek vidíte na malé fotografii, na kterou ale budete marně klikat a dožadovat se většího obrázku. S ohledem na soukromí pejsků i paní Marcelky jsme se rozhodli tento obrázek ponechat v pidi velikosti. Pro názornost a dokumentaci aktu krytí je dle nás postačující.
Protože nedošlo ke svázání pejsků, vidíte na dalším obrázku trojí asistenci, která byla v zájmu obou pejsků, aby nedošlo k poranění. A vydržet takto asi 40 minut, než dojde u pejska k opadnutí jeho vzrušení, je docela náročné pro zádové a jiné svalstvo asistujících. Ale vše dobře dopadlo a náš Alfík následně málem Kytynku ani nenechal odejít domů, protože si myslel, že se bude pokračovat... 
No, pokračovalo se, ale až pozítří, kdy si to oba zopakovali v rámci překrytí. Naštěstí naše asistenční akrobacie už netrvala tak dlouho jako poprvé.
Na několik příštích dní jsme si ale užili neuvěřitelně toužícího a naříkajícího Alfíka, který vycítil do čtvrtého patra venčící se Kytynku, která také svoje venčení pokaždé nasměrovala jedním směrem a to k našemu domu a vchodu... První dny byly samozřejmě nejhorší, asi tak po týdnu už se dalo říct, že nejhorší tužby máme za sebou. A po několika dalších dnech jsme se dozvěděli, že se krytí povedlo a štěňátka budou!
Alfík potkával venku Kytynku, už kulatící se a nastalo období očekávání, co a jak bude dál... Samozřejmě největší očekávání a veškeré starosti a slasti s březostí si užívali páníci Kytynky.
No a pak nastal ten velký den - 15.12.2008, kdy se Kytynka rozhodla přivést na svět svoje a Alfíkova štěňátka. K tomuto jen drobná poznámečka - Kytynka už měla před tím náznaky blížícího se porodu, ale pak si to zase rozmyslela a skutečný porod nastal právě 15.prosince. Bohužel se ale neobešel bez problémů a tak došlo k císařskému řezu a narození jednoho bohužel mrtvého štěňátka a čtyř naprosto zdravých a živých štěndíků - dvou feneček a dvou pejsků. Je možná jen naší dedukcí, že hlásící se porod znamenal kritický okamžik pro mrtvé štěňátko, které zřejmě již bylo na cestě a díky přerušení dalších náznaků porodu došlo k odloučení placenty a tím jeho úhynu. Co příroda chtěla, to se stalo a je hlavní a důležité, že ostatní pejsci se narodili zdraví a i maminka Kytynka byla v pořádku.
A tady si opět zaslouží velký dík naše krycí a psí porodní asistentka, která poradila a pomohla. A následně i dík lékařům na naší veterinární klinice na Weilovně. Přesto - a to se vracíme k úvodnímu zamyšlení na stránkách Silky teriérů o štěňatech - bez zázemí, které jsme díky paní Marcele měli, by celé krytí a následný porod štěňátek byl jeden velký risk. Není dobře, že se k tomuto kroku rozhodují mnohdy lidé bez rozmyslu, jen proto, že touží mít pro svojí fenku štěňátka, lidé, kteří o této problematice nevědí zhola nic a spoléhají se jen na přírodu, která to zařídí. Tak to bohužel nefunguje a právě u jorků, kteří jsou většinou drobní, je dá se říct každý porod velký risk a sázka do loterie.
No, a teď už pojďme k těm drobečkům... Poprvé jsme je viděli až za několik dní, protože jsme chtěli nechat Kytynku odpočívat, takže jsme se na ně šli podívat 21.12.2008. Jak jinak, samozřejmě jsme se do nich zamilovali. Být to v našich možnostech, vzali by jsme si je všechny do jednoho, přesto jsme uvažovali alespoň o jednom pejskovi. A jestli se ptáte, jestli ho máme - bohužel nemáme... V důsledku vyhodnocení rodinné situace, pro které zde není místo na rozbor, jsme se s těžkým srdcem pejska vzdali. I díky tomuto závažnému rozhodnutí to byla první a poslední návštěva paničky u štěňátek, protože to pro ní bylo a je velmi těžké. Nemohla se jít dívat na štěňátka, držet je v ruce, mazlíkovat - to vše s vědomím, že ač by alespoň jedno moc ráda měla, nejde to. Prostě to už nedokázala - jít za nimi... Přesto páníček s Tomem se v průběhu růstu štěňátek byli na ně ještě podívat a díky ochotě páníků Kytynky jsme byli dostatečně zásobeni spoustou krásných fotek a několika videi.
Dnes už má každý z pejsků svého nového páníčka a my pevně doufáme, že se budou mít všichni dobře a prožijí klidný a spokojený psí živůtek...
No, nechme už zdlouhavého povídání, i když vyprávět by se mohlo dál a dál a pojďte se podívat na ty naše - vlastně Kytynčiny a Alfíkovi mrňousky...
Autory všech fotek (až na pár vyjímek) a videí jsou páníci Kytynky, kterým tímto velice děkujeme za poskytnutý bohatý materiál. Musíme podotknout, že vybrat průřez obrovským množsvím materiálu (přes 700!!!) bylo velice náročné, přesto doufáme, že jsme vybrali ty nej nej... Připravili jsme vám veškeré fotky i videa na této jedné stránce, pokud by vás to zlobilo a něco se vám nenačetlo, zkuste nejdřív aktualizovat stránku tlačítkem f5. Všechny obrázky jsou na webu opravdu nahrané, takže ikdyby se vám ukazovalo prázdné okénko, není závada na našem přijímači, ale můžete mít pomalejší připojení k internetu, které vám nestihlo všechny obrázky zobrazit... Proto ta event. aktualizace. Pokud by jsme zaznamenali vícečetné problémy s načítáním, tak stránku upravíme a rozdělíme na několik podstránek. Proto ale prosíme, aby jste nám event. problémy napsali třeba do vzkazíku...
Každá fotka jde po kliknutí na ní otevřít v novém okně, pokud by jste se chtěli pokochat mrňousky ve větším formátu. Snad nám to obrovské množství materiálu prominete, ale víc ubrat prostě nešlo, protože jsou ti prckové krásní... Tak hurá na prohlížení...
1. týden:
2. týden:
3. týden:
4. týden:
5. týden:
6. týden:
7. týden:
8. týden:
9. týden:
