Silvestr! Obávaný den. Panička s páníkem před pár dny jeli k veterináři pro tabletku na uklidnění, jenomže panička má stále v paměti, jak jsem vypadal po lehké narkoze naposledy a tak stále přemýšlela, co pro mě bude lepší, nebo horší a nakonec se rozhodla, že mi tu tabletku nedá. Jednu chvíli trochu litovala, ale jak den postupoval, byla víc a víc ráda, že se rozhodla, jak se rozhodla. Kupodivu asi děti vybouchaly petardy do svátků a ztenčily se jim zásoby, proto si je šetřili až na půlnoc a tak celý večer byl relativně klid, jen tu a tam se ozvala nějaká rána, ale to jsem zvládl líp, než když bouchá jedna za druhou. Takže pro mě krize nastala až o půlnoci a trvala jednu hodinu. Ale zvládl jsem to líp, než loni. Horší to bylo až druhý den, na Nový rok, protože to asi dobouchávali to, co na silvestra nestihli. Přesto lze říci, že letošní silvestr byl lepší, než loňský. A tak - ať žije nový rok 2007! Fotogalerie.
Dneska mě čekalo senzační překvapení. Přijel za mnou kamarád Fifík se svojí rodinkou. Možná mi nebudete věřit, dva pejsci v bytě - to by mohla být pohroma, přece někteří pejsci to berou jako vniknutí na své území, ale buďte v klidu. Vše proběhlo v pohodě a bylo to moc bezva. S Fifíkem jsme velcí kamarádi, takže jsem byl opravdu nadšený. Udělali jsme si venku i procházku, na fotky se můžete podívat opět v mojí fotogalerii. Když Fifíček odjížděl, šel jsem je vyprovodit ven a když jsem se vrátil, běhal jsem po bytě a stále Fifíka hledal. Byl jsem smutný, ale doufám, že se zase brzy uvidíme. Už se na to moc těším. Foto je v galerii Silvestr.
A jsou tu Vánoce, hurá! Od rána to tu krásně voní a já jako vždy vyžebral na páníkovi kousek vánočky. A pak jsem už jen sledoval ten frmol, představte si, že jsem celý den vůbec nespal! Nebylo se ke komu přišmrdolit, pořád tu někdo běhal, něco kuchtil, připravoval a já jako správný hlídač vše musel kontrolovat. Večer jsem si trochu schrupnul, než se páníci s klukama navečeřeli a pak jsem utíkal ke stromečku. Byl jsem tam první, kluky jsem předběhl. A honem jsem si to metelil pod stromeček na tu hromadu balíčků, byl jsem jak horolezec. A čmuchal a čmuchal, dokud jsem si nevyčmuchal ty svoje balíčky. A pak jsem se ke všeobecnému údivu všech z mojí smečky vrhnul sám na rozbalování. Páni, dostal jsem dobrůtky, hračky, no - mrkněte do fotogalerie, mám tam spoustu fotek i video. A představte si, že jsem takový šikulka, že jsem opravdu bezpečně poznal, které dárky jsou pro mě. Jen ty jsem si taky sám rozbalil. Panička na to koukala s otevřenou pusou! :o)) Pak teprve, když bylo vše rozbalené, jsem se uvelebil u paničky v křesle, spokojeně zavřel očička a konečně se v klidu mohl vyspinkat. Byl to báječný den.
Mikuláš - pro děti báječný svátek, ale já moc nadšený nebyl. Ani dobrůtky co jsem dostal mě nezajímaly, protože to tu práskalo a já z toho byl nešťastný a panička se mnou. Nejvíc mě mrzí, že petardy bouchají děti, které mají samy doma nějakého pejska a je jim úplně jedno, že nám pejskům to vadí. Dárečky jsem si nakonec užil až později večer, když už byl klid. Fotky z Mikuláše.
Advent začal! Nejkrásnější období roku, ale pro některé pejsky moc ne, protože tady u nás na sídlišti bouchají děti každý den petardy a toho já se hodně bojím, už od loňska. Ach jo, to je trápení. Ale jinak je to fajn, sleduju přípravy na vánoce a tuším, že se to bude týkat i mně, panička předemnou schovává nějaké balíčky a já čmuchám a čmuchám, protože tak zajímavě voní, určitě to bude něco pro mě! A taky se peče cukroví a hlavně moje zamilované perníčky, to vám je mňamka!
Narozeniny mám sice až 23.11., ale protože moji kluci je mají 15. a 17.11, tak je slavím společně s nimi trochu v předstihu. Ale mě to vůbec nevadí, aspoň je větší sranda. Letos jsem dostal slíbený skutečný psí dort (inspirovat se na psí dortíky můžete u mně v mišmaši). To vám byla taková dobrůtka! Nejdřív jsem se dortu trochu bál, měl jsem na něm prskavé svíčky, ale když mi je pomohli sfouknout, tak jsem se do něj hned s chutí pustil. K dnešnímu dni mám jednu takovou perličku - kluci dostali svoje dorty, já taky, svíčky hořely a tak se páníci pustili do focení. Začali se mnou, takže kluci seděli na gauči u svých dortů a čekali. No a páníci lezli po zemi, různě mě nastavovali a fotili a fotili a kluci čekali a čekali... Svíčky na jejich dortech mizely a páníci stále poskakovali kolem mně, až si toho panička všimla a začala se smát, když tam viděla ty svoje dětičky sedět a čekat. Co nadělají, benjamínek jsem v rodině prostě já! :o)) No a jestli se chcete podívat na obrázky z mojí oslavy, tak jukněte do fotogalerie, mám tam i video!
Juchů, napadl sníh! Sice jen trochu, ale hned jsem šel s paničkou ven to okouknout. Škoda, že dlouho nevydržel...
Tak panička si na mně přichystala zase nějakou novinku. Vybrala mi nové krmení - jmenuje se to ANF (www.anf.cz). Dostal jsem jehněčí s rýží a musím říct, že mi to docela chutná, baštím víc, než obvykle. Takže jsem spokojený já i panička.
Dneska jedu s paničkou do města se dát ostříhat. Naposledy před zimou. V poslední době je to stříhání docela fajn, protože tam se mnou panička může být a já jsem moc hodný pejsek, oni mě pak chválí, jak krásně držím a to já mám moc rád, když mě někdo chválí. Panička má pak radost, jaké ho má ze mně sameťáčka a stále mě hladí. To je žůžo.
Dnešní den nezačal vůbec pěkně. Dostal jsem průjem, ráno jsem to nemohl vydržet a protože jsem ťunťa, tak jsem nechtěl páníky budit a pustil jsem to na plínku, kterou mi dávají na noc ke dveřím, kdybych náhodou potřeboval, což se mi jednou stalo, ale to tam plínka ještě nebývala. Od té doby, co mi jí tam pro jistotu dávají, jsem jí nepotřeboval, až dnes. Jenomže nezůstalo u jedné hromádky a já z toho byl hodně nešťastný. Panička ale má asi nějaký druhý smysl, vyvinutý na to, když mě něco trápí a vzbudila se, já se hned krčil, jak jsem se styděl za ty hromádky, ale panička se na mě vůbec nezlobila. No a tak se mnou co chvíli běhali ven a od té doby jsem to už doma nemusel pustit, takový jsem šikulka. Jenomže průjem byl hodně úporný, tak se mnou jeli raději k veterináři, ale injekci jsem naštěstí nedostal, jen mě prohmatal, dal rady páníkům a jelo se zatím domů. Jak zvládnout průjem si přečtěte u mně v mišmaši. No, jsem rád, že už to mám za sebou, moc na průjmy netrpím a tohle bylo fakt fuj fuj. Ale ty konzervičky, co jsem dostal pak od veta jako dietku, ty mi panička kupuje dodnes, protože mi moc chutnají.
Návštívil jsem výstavu Interdog Bohemia v Mladé Boleslavi a setkal se tu s několika svými internetovými kamarády a jejich páníčky. Moje panička napsala o tomto výletě reportáž, nečekejte po slohové stránce kdovíjaký zázrak, jde opravdu spíš jen o popis našich zážitků, ale do deníčku je to trochu dlouhé. Tak jukněte do fotogalerie a tam si tuto reportáž můžete přečíst.
A došlo na slib paničky, že bude další srazík. Moje panička tomu říká, že se jde na "klokana", protože v restauraci, kam na sraz chodíme, dělají specialitku z klokaního masa. Ale moje panička si jí nedává, ona nerada experimentuje. Tentokrát jsem se tu sešel ale jenom s Lizzy, ale za to jsem před srazem viděl poslední dvě štěňátka Rory, která ještě měli doma a panička mě s nimi vyfotila a ještě natočila krátké video, kde je prý vidět, jaký jsem trumbelík. Ale panička ví, že jsem takový byl jen proto, že jsem se nestačil za tu chvilku otrkat, to víte, vyřítila se na mě smečka čtyř pejsků, kdo by nebyl v rozpacích. Od jejich paničky Petry jsem dostal pískací dudlík, ten mi panička nechala očmuchat, ale pak mi ho schovala na doma a ještě báječnou voňavou klobásku, které jsem nemohl odolat a vyžebral si u paničky, aby mi jí rozbalila a já jí hned zbaštil. No, ale pak mi Lizzy brzy odešla domů, její panička Sylva byla unavená a nebylo jí moc dobře, tak jsem tam zůstal na srazu sám. Byl jinak ve stejné sestavě jako v červenci, jenom přibyla panička Caty, to je jedno z dřívějších štěňátek Rory. Bohužel se nikdo další nepřidal, ale moje panička byla i tak spokojená, sice mi trochu hučelo v uších, jak se o mě a o mých kamarádech stále povídalo, ale trošku jsem se i prospinkal a když nás přišel vyzvednout páníček s klukama, dostal jsem bezvadný míček do vody, měkoučký, to já mám moc rád. Ještě chvilku klábosili a pak jsme se vydali po jedenácté hodině večerní k autu a vyrazili zpět domů. Cestou jsem si ještě schrupnul, ale pak jsem byl rád, že už jsem konečně z výletu doma.
Od Fifíka jsme vyrazili k rodině, odkud pocházím, ale nenašel jsem tu mamku, ani taťku, protože oba už jsou v psím nebíčku. Byl tu už jen Art, velký salašnický pes, který vyskakoval dva metry vysoko, jen mě uviděl. Ale z téhle návštěvy panička asi nic zapisovat nebude, bylo to takové trochu smutné, ani nefotila. Odsud jsme odjížděli po dvou nocích do Prahy na další srazík.
Moje panička dostala pozvání na návštěvu k rodince mého kamaráda Fifíka. Po obědě jsme vyrazili a všichni byli moc zvědaví, jak to naše setkání dopadne. Jen jsem Fifíka uviděl, už jsem se mohl uvrtět ocáskem, nastalo veliké čmuchání, poskakování, lítání - co vám mám povídat, kousek toho můžete vidět na videu. Pak když jsme se uklidnili a vzájemně seznámili, začali jsme s Fifíkem podnikat průzkumné výpravy za gauč, kam si Fifík schovává svoje poklady. Objevil jsem tak třeba pískacího pejska, kterého už dlouho nemohli doma najít. Ochutnal jsem také psí čokoládové kostičky, které Fifík má moc rád. Bylo to moc báječné odpoledne, ani se nám nechtělo odjíždět. Ale paničky si slíbily, že se nevidíme naposledy, protože si nestihly říct vše, co měly na srdci, tak doufám, že se s Fifíkem zase brzy uvidím. Zatím se na něj budu chodit koukat alespoň do mé fotogalerie, nebo na jeho stránečky, na které tu mám také odkaz.
Dlouho očekávaná dovolená - ŠUMAVA - Špičák
Tahle dovolená byla podle paničky jedna z nejhezčích za několik posledních let. Letošní červencové počasí sice bylo až příliš horké, ale ač panovala vedra, na Šumavě v lesích bylo přece jen trochu líp. První túra, kterou jsem absolvoval vedla na Čertovo a Černé jezero. Byl jsem se podívat i na moc pěkný hrad Velhartice, Švihov, navštívil jsem Klatovské katakomby a úplně největší túru jsem šlapal z Prášil na Poledník. Mezi hotelovými hosty jsem si našel báječnou kamarádku - Betty (Kavalír King Charles španěl). A protože paníčkové fotili ostošest, tak se podívejte na mojí fotodokumentaci, je opravdu rozsáhlá a možná vás to inspiruje k nějakému báječnému výletu.
Tenhle prázdninový den jsme vyrazili na výlet do Prahy. Moje panička a tři další paničky z fora jorků na www.mujpes.cz si domluvily sraz v jedné pěkné zahradní restauraci aby mohly naživo poklábosit. Zbytek mojí smečky vyrazil do kina a já jsem vyhrál účast s paničkou. Takže jsem se setkal se svojí kamarádkou Lizzy a její paničkou Sylvou, silečkou Peggy, jejím synkem Azzarem s paničkou Ivou a paničkou Petrou, co má jorkšíří holčičky Pursi a Rory, ale ty zůstaly doma. Ještě před srazíkem se byla panička pokochat miminkama Rory, ale já jsem s ní nemohl, protože Pursi právě hárala. V restauraci jsem byl nejprve trochu nesvůj, byla to pro mne naprostá premiéra, ale po chvíli jsem se odhodlal vyrazit na výpravu za pachy, které byly velice lákavé. A když dorazila i Peggy s Azzarem a posléze i Lizzy, tak jsme čmuchali všichni. Ale byli jsme celou dobu až do pozdní večerní hodiny vzorní. Panička mi slíbila, že to nebude náš první a poslední výlet za kamarády. Na fotky z výletu se můžete podívat v mojí fotogalerii, mezi videi zase najdetete štěňátka, na která se panička byla podívat.
Mezinárodní výstava psů - Praha 2006.
Dnes se konal pro spoustu pejsků velký den a pro mě vlastně taky, protože i já jsem se vypravil na dlouho slibovanou výstavu, samozřejmě ne jako výstavní pejsek, ale jako divák a hlavně jsem se těšil na některé svoje virtuální kamarády, které jsem konečně mohl poznat i osobně. Ráno jsme se vypravili brzo, aby jsme stihli přijet včas. Cesta se mi jako vždy moc nelíbila, už po minutě v autě jsem dýchal jako po doběhnutí maratonu, ale jinak jsem to zvládl. Když jsme vystoupili z auta, zavětřil jsem a zjistil, že okolo mě je taková spousta pejsků, až mi z toho šla hlava kolem. Jako první jsem se přivítal s Azorkem, Armanim a Peggynkou, pak se Zizinkou, Hany a Nikym, po nějaké době dorazila i Lizzy, očmuchal jsem si i Demi a Terrinku s Barčou. Jednu chvíli si mě odchytla panička Peggynky a rozhodla se, že mi ostříhá tlapky a ouška, protože jsem po zimě hrozně zarostlý. Já to moc nechápal, protože mi panička říkala, že už mě objednala na stříhání - půjdu tam 3.5., ale prý už tam nebudu muset a mám si nechat růst dlouhou srst. No nevím, musím říct, že mě už ten culík pěkně štve a to česání mě taky moc nebaví, takže se stříhat asi stejně půjdu. No a pak, protože jsem byl moc hodný, mi panička koupila nového plyšáčka - opičku, na zkoušku krmení Purinu Pro Plan lososovou, aby věděla, jestli mi bude chutnat a pak páníček zahlídl maskáčovej obleček, neodolal a rozhodl, že mi ho koupí. Ale zpět k výstavě - viděl jsem spoustu krásných pejsků, některé mám i vyfocené a natočené na video, ale shodli jsme se s paničkou, že pro nás by to vystavování opravdu nebylo. Nemáme rádi veliký ruch, hluk a kolem spoustu lidí, takže mě ani tolik nemrzí, že nemám ten PP, aspoň mě nikdo nemůže přemlouvat na vystavování. Taky je nám trochu líto, že v tom mumraji nebyl moc čas a hlavně klid na popovídání a pořádné proběhnutí s kamarády, ani panička si moc nepoklábosila. Na to by bylo opravdu lepší jiné prostředí a dostatek času. Po výstavě jsme měli v plánu jít ještě společně do ZOO, ale začalo pršet a tak se moje rodinka rozhodla vydat domů. Já jsem byl už hodně unavený,panička mně v autě přikryla dekou od Charlíka a já chrupkal až domů, z čehož byla panička opravdu hodně překvapená. Tak - svůj první výlet za kamarády mám zdárně za sebou, teď se budu těšit, až potkám i ostatní, kteří teď přijet nemohli. Na mně a některé mé kámoše se můžete podívat ve fotogalerii a videogalerii, jen omluvte prosím kvalitu způsobenou ne příliš kvalitním foťákem a fotografy laiky.
Velikonoční pondělí - letos jsem si velikonoce víc užíval, protože už nejsem takový vyjukaný zajíček jako loni, ale i tak nemám rád, když mojí paničku někdo zlobí a tak jsem ňafal, když jí honili kluci s pomlázkou a pak jsem jí musel celou oblízat a zkontrolovat, jestli je v pořádku. Byla a navíc jsem dostal taky nějaké mlsání a co se mi líbilo úplně nejvíc, byli perníčky, které miluju. Letos se povedly, byli dokonce barevné a taky jsem dostal trochu na ochutnání. Mňam, to byla dobrůtka. Fotodokumentaci z velikonoc najdete v letošní fotogalerii.
Panička se na mně s páníčkem domluvila, že mě vezmou na veterinu, aby se pan doktor podíval, jestli nepotřebuju vyčistit anální žlázky a rovnou mi nechají ostříhat odborně drápky a koupí mi zubní pastu OROZYME a přípravek proti klíšťatům ADVANTIX. A protože panička si musela ještě něco zařídit, byl tam se mnou tentokrát jen páníček, ale zvládli jsme to spolu taky. Žlázky mám vyčištěné - fuj to to smrdělo, drápky ostříhané a nakoupeno je taky. Tak hurá, snad mám zase na nějakou dobu vystaráno.
Dnes slavím společně s Tomášem svátek - on ho má sice 7.3. a já 8.3., ale protože je dnes neděle, víc si to užijeme. Já jsem dostal novou mašličku, móóc velikou dobrůtku a plyšáčka Sobíka. Já si s plyšákem nikdy nehrál, ale pak jsem objevil mončičáka a panička zjistila, že mě asi baví plyšák jen když je menší než já. A taky že jo! Ze Sobíka jsem byl nadšenej, zvlášť, když jsem ještě zjistil, že píská. Dováděl jsem s ním tak, že jsem z toho byl nakonec celej udýchanej. Kousek dovádění mám i na videu a pár fotek ve fotogalerii.
Dneska jsem poprvé spinkal ve svém novém iglů. Panička totiž pracovala na počítači, psala jako o život a já se jí do toho pořád motal a nechtěl spinkat jinde, než u ní na klíně. Pak už se na mě začala trochu zlobit a to já teda ale vůbec nemám rád. Tak jsem se urazil a šel spinkat nejdřív ke klukovi do pokojíčku na jeho oblečení, což jsem dělal jako malé štěně a pak jsem se přemístil do iglů, zahrabal se až úplně dozadu, aby na mě nebylo vidět a dělal jsem neviditelného. Panička mě ale stejně našla, jenže já trucoval, pokukoval jsem po ní jen tak po očku, ale jinak jsem dělal, že jí vůbec nevidím. Trošku jsem se prospinkal, ale když jsem ucítil plátkový sýr, který panička vytáhla, tak jsem zavětřil a skončil s trucováním. Přece si nenechám ujít takovou dobrůtku...! Panička si mě pak ještě mazlila a zase mě pusinkovala, tak jsem jí to odpustil, ale příště nevylezu a nevylezu! Tak pozor!!! :o))
PIGMENTOVÁ SKVRNA JE V POŘÁDKU!!!
Panička měla volat na výsledek sice až zítra, ale už to nemohla vydržet a zkusila to dnes. A povedlo se, výsledky už byly! A jsou v pořádku. Tak mě hned celého opusinkovala, celá šťastná a rozjásaná a já jen kulil svoje očička, protože jsem vůbec nechápal, o co jde. Ale vcelku se mi to líbilo, tak proč ne? Jo, a abych nezapomněl, děkujeme s paničkou všem, kdo nám drželi palečky, někteří moji kamarádi měli dokonce zauzlované tlapičky - viď, Trixi? Tak vám všem moc a moc děkujeme, určitě mi to móóóóc pomohlo.
Dnes jsem neměl moc pěkný den. Už včera jsem nedostal nic baštit, protože mě čekal zákrok na naší veterinární klinice. A dnes to vypuklo. Nejdřív mi pan doktor vyholil moje krásně dlouhé chlupy na nožičce a pak mi do ní zabodl nějakou ošklivou kanilu. Sice mě to moc nebolelo, ale klidně bych si to odpustil. Pak si mě odnesl pryč a panička mi slíbila, že na mě 20 minut počká. Přesně tak dlouho to i trvalo. Jen jsem jí uviděl, hned jsem se k ní přišmrdolil, ale byl jsem stejně ještě omámený...Pan doktor říkal, že budu takový ještě 5-10 minut, ale nakonec to trvalo 4 hodiny!!! Doma jsem nespinkal, jen jsem "přiblble" koukal, očička zastřená, no nic moc pocit! Ale odpoledne už jsem začal běhat. A co mi to vlastně dělali? Brali mi vzorek pigmentové skvrny na choulostivém místě, a proto mě museli trošku přispat. Teď budu čekat 14 dní na výsledky, tak mi držte palečky, ať je to v pořádku.
Ach jo, zase po roce návštěva veterináře na očkování... Ale tentokrát jsem ani nepípnul, tak jsem byl statečnej! Mám už 2,80 kg - to proto, že jsem dostal krmící míček a od té doby baštím a baštím. Ve videogalerii se můžete podívat, jak si s krmícím míčkem umím poradit...
