Letošní Silvestr byl pro mě veliké utrpení. Loni mi petardy vůbec nevadily, zato letos...Při každé ráně jsem se rozklepal a dýchal jako po maratonu. Takže jsem ani neměl moc velkou náladu na focení, přesto mi páníčci udělali alespoň pár foteček a přidali i několik z Nového roku, kdy už naštěstí petardy slyšet nebylo a já byl zase klidný a spokojený. :o))
Štědrý den. Nejkrásnější den v roce, určitě i pro nás psí mazlíky. Všechno tak krásně voní, sbíhají se sliny...A pod stromečkem spousta balíčků v šustivých papírech... Co já jich dostal! Nevěděl jsem, který rozbalit dřív. Radím vám, podívejte se na moje Vánoce do fotogalerie.
Naše smečka jela k babičce na oslavu jejích narozenin. Kdyby mi nebylo vždycky v autě tolik špatně, jezdil bych za babičkou častěji, protože se mi tam moc líbí. Ten dortík na stole, ten by mi určitě moc chutnal, ale bohužel nebyl pro mě...
Dnes je Mikuláš! Na dnešní den jsem se moc těšil, protože to se dostávají dobrůtky. A taky že jo! Dostal jsem krmící míček a dobrůtky do něj. Sice jsem nejdřív nechápal, k čemu ten míček vlastně je, ale můj obětavý páníček mi to předvedl. To vám byla sranda. Plazil se se mnou po čtyřech, strkal do míčku nosem a vždycky když dobrůtka z míčku vypadla, hned mi to ukázal, abych jí mohl zbaštit. Občas jsem měl strach, aby mi nějakou nezbaštil, ale pak jsem zjistil, že to by mi páníček nikdy neudělal... A protože jsem chytrý pejsek, začal jsem to zkoušet sám, strkal jsem do míčku čumáčkem, občas i tlapkou, přece se nebudu stále ohýbat, no - a šlo to! Všem vám takový míček doporučuju, je opravdu bezva. Fotky z Mikulajdy najdete v zimní fotogalerii.
Mám svůj velký den - už jsou mi 2 roky! Slavil jsem společně se svými "bráchy" (13 a 16 let), dostal jsem dort se svíčkama, který jsem stihl i ochutnat, než mi ho snědli. Jak jinak, než že jsem pak z toho dostal průjem, ale naštěstí díky Smectě jsem měl problém jen jeden den. Panička mi slíbila, že na další narozeniny vymyslí nějaký speciální dortík pro pejsky, abych si ho mohl taky zbaštit. Ale o dobrůtky jsem ošizený nebyl, protože jsem dostal mlsání od Puriny, to jsou moc voňavé dobrůtky a pak ještě hračku Kong, která se plní takovou játrovou pastou a to je dobrůtka. Ještě teď se olizuju. Asi si dám přestávku a půjdu zase trošku vyžebrat :o) Vy se zatím můžete podívat na fotky, které mám - jak jinak - ve fotogalerii. A ještě něco - váha stále 2,65 kg - to docela jde, no ne?
Páníčci mě vzali do lesa na houby. To vám řeknu, to bylo nových pachů! Rázem ze mně byl hotový stopař. Houby mě sice zrovna moc nebrali, ale stejně mě nakonec prohlásili tátou hub! Snědli si je ale naštěstí sami, houby - to není nic pro mě. Foto - galerie.
Dnes mě čekalo překvapení. Jel jsem na velký dlouhý výlet do Prahy do ZOO! Cesta pro mě byla utrpením, protože bylo velké horko a já strašně nerad cestuju, ale v ZOO to bylo moc fajn. Chvilkama jsem si připadal sice taky jako exponát, protože se na mě vrhala spousta cizích lidí, dokonce i jedna výprava japonců! Ti ze mně byli tak nadšení, že jsem až dostal strach, že si mě odvedou. Ale pak asi pochopili, že nejsem na prodej, protože jsem k nezaplacení :o))) U výběhu vlků to bylo moc zajímavé - právě měli krmení a já větřil svoje předky...Naštěstí se o mě nezajímali, měl jsem z nich docela nahnáno...Můžu vám všem doporučit pražskou ZOO, je to tam fakt super, pejskové tam mají dokonce i na mnoha místech k dispozici vodu. Jsou tam i psí parkoviště, mě si na jednom i fotili, ale měli dost rozumu a nenechali mě tam samotného, protože ač jsem "pes obranář", určitě by se se mnou už nikdy nesetkali. Celý den byl prostě perfektní a já pak doma spinkal jako miminko, jak jsem byl unavený. Doufám, že to nebyla moje poslední návštěva v ZOO. Jo a abych nezapomněl - fotky najdete zase v galerii. Tak nezapomeňte juknout.
Tak a je tu další stříhání. Tentokrát mě dovezli jinam, dokonce mě tam nemuseli nechat samotného, tak jsem svojí rodince předvedl, jaký jsem hodný a trpělivý pejsek a jak se mnou paní na stříhání nemá vůbec žádný problém, protože držím jako beránek. Však mě taky potom chválili, mazlili - aby ne, však jsem si to zasloužil!!!
Říká se, že 13 je nešťastné číslo, ale navzdory tomu byly tento den umístěny na net moje stránky. Navíc přesně 13 dní trvala jejich tvorba mému "bráškovi" Pavlíkovi.
A jsou tu prázdniny a s nimi nové výlety! Tentokrát jsme se vydali na hrad Točník, kde byla i ukázka bitvy u Moháče. Na mně tam ale bylo moc lidí a velký hluk, nejhorší byly rány z děla, to mi opravdu nedělalo dobře. Potkal jsem tam několik psíků, takže jsem tam nebyl sám, dokonce i jeden jorkšírek. Jmenoval se Matýsek a tomu ty rány tolik nevadily. Zajímal se hlavně o mně, tak jsme se aspoň pořádně očmuchali. Fotky mám v galerii.
Hlásím 2,65 kg! Zima už je na odchodu a tak mi ostříhali můj zimní kožíšek. Jenže ouha, ona se ta zima nějak stále nechce vzdát! Ještě že mám ten svůj svetřík...
Kdybych to byl věděl, tak jsem se na ten nový rok 2005 tolik netěšil. Dostal jsem totiž po roce zase očkování. Byl jsem statečnej, jen jsem si kviknul, ale lidi, musí to být tak často? Ještě že jsem dostal zároveň i to proti vzteklině a nebudu sem muset za chvíli znovu. Pan doktor řekl: "Za rok ahoj", tak doufám, že mě nepotká žádná kalamita a bude to opravdu až za rok.
