Všechny obrázky, které zde najdete, se po kliknutí otevřou ve větší velikosti pro lepší prohlédnutí.
Taška na pejska
Už když jsme si Alfíka přinesli domů, měli jsme připravenou tašku pro pejsky. 
Ale protože jsme ještě neměli za sebou celé základní očkování, nikam jsme nevyráželi. Takže tato taška přišla ke slovu později. Využívali jsme jí na cestu autem, kdy Alfík ležel v tašce vzadu na sedačkách mezi kluky. Takto cestoval v autě do června 2006, tedy něco přes dva a půl roku. Dodnes tašku využíváme při návštěvě obchodů, při cestování
v autobuse, vlakem, při návštěvách hradů a zámků atp. K této tašce se ještě váže jedna úsměvná historka. Když jsem Alfíka jednou vezla na stříhání, předala jsem ho paní, která ho stříhá i s taškou, abych ji nemusela mít u sebe. Asi po půl hodině jsem se vrátila pro Alfíka a jak jsem přicházela ke dveřím salonu, zaslechla jsem smích paní střihačky. Po chvíli otevřela a podala mi Alfíka v tašce s tím, že prý jak ho sundala ze stříhacího stolu, Alfík udělal hup šup a byl schovaný v tašce. Moc jí to rozesmálo. Vtip je totiž v tom, že Alfík tašku jinak nemá příliš v lásce, bere jí jen jako nutnou povinnost, ale v salonu se mu stala milým úkrytem, kterým vzal velice ochotně zavděk.
Přepravka
S novými silničními předpisy jsme se konečně rozhoupali a koupili Alfíkovi přepravku.
Vybrali jsme si jí v internetovém obchodě. Jenže ono dát takovou přepravku jen tak do auta bezpečnost pejska zrovna moc neovlivní,
tak jsme přemýšleli, jak jí v autě upevnit, aby cestování s ní bylo opravdu bezpečné. Nakonec přišel tenhle nápad: vyřízli jsme několik kousků umělé hmoty v přepravce tak, aby vzniklým otvorem šel dobře prostrčit prostřední bezpečnostní pás. Přepravka je tím pádem upevněná, v případě prudkého brždění nebo při event. nárazu je držena pásem (viz. třetí a čtvrtý obrázek dole). Uvnitř přepravky nijak pás nepřekáží, Alfík v přepravce stejně leží, někdy si i zaleze až dozadu, ale ani tam mu pás nijak nevadí. Takto jsme cestovali celé prázdniny a dokonce jsme už absolvovali i silniční kontrolu, ze které jsme vyšli s čistým štítem. Litujeme, že jsme se
ke koupi přepravky neodhodlali dřív. Stále nás brzdilo to, že by Alfík třeba nechtěl být v uzavřeném prostoru, ale nikdy jsme to nezkusili. Ano, je to pravda, Alfík opravdu v přepravce být nechtěl, ale protože je to pejsek tvárný a velice hodný, chtě nechtě do přepravky zalezl a i přes vyčítavé pohledy v ní zůstal. Nemůžeme říct, že by přepravku měl rád
v tom smyslu, že by do ní chodil ikdyž nemusí, ale je smířený s tím, že prostě jsou situace, kdy do ní musí. Přepravka se nám velmi hodila i na dovolené, kdy jsme v ní Alfíka nosili do jídelny, kam jinak pejsci nesmí. Ředitel hotelu nám to ale povolil, s tím, že pejska musíme do jídelny přinést i odnést, nesmí v ní běhat. A tak zatímco my jedli, Alfík ležel a odpočíval v přepravce. Ke konci pobytu si na ní už zvykl tak, že když jsme opustili jídelnu, nechtěl z ní ani urychleně vyskočit jako obvykle, ale s klídkem se nechal odnést až na pokoj a tam teprve milostivě vystoupil. A ještě k té jídelně, aby mu nebylo líto, že my hýbeme pusou a on nic, nosili jsme sebou pro Alfíka dobrůtky a ty tam dostával, aby taky mohl mlít svojí tlamičkou.
Nevolnost v autě
Cestování v autě ale bylo pro našeho šmudlu od malinka velikým utrpením. Po ujetí několika kilometrů mu začínalo být špatně a zvracel. Vyzkoušeli jsme různé přípravky včetně čípků od veterináře, až jsme se rozhodli vyzkoušet i Kinedril.
Od toho nás ale vet odradil, protože prý pro tak malého pejska Kinderil není vhodný, dávka pro něj by se z tak malé tabletky velice těžko připravovala a tak nám navrhl, abychom vyzkoušeli přípravek GINGER. 
Prodává se v lékárně a je to přírodní preparát, výtažek z kořene zázvoru. Na bližší informace o přípravku se můžete podívat ZDE. Najdete tu opravdu vyčerpávající informaci o přípravku. Další odkaz, ale méně obsáhlý je zde: Ginger1 . Tím prý pejska nemůžeme předávkovat a mnoho pejskařů už to vyzkoušelo a jsou spokojeni. Můžeme říct, že od té doby jsme už se zvracením v autě neměli takové problémy, jako dřív, jen oblibu jízdy v autě to Alfíkovi nepřineslo. Ale vyrostl nám ze zvracení, dnes už Ginger na kratší vzdálenosti nepoužíváme, jen ten vyplazený jazýček a v očích zoufalství nám zůstalo dodnes. Pouze jízda po dálnici a jízda zpět domů jsou to jediné, co je Alfík schopen tolerovat.
