Od 4. do 13. srpna jsem trávil se svojí smečkou dovolenou na Šumavě. Protože loňská dovolená se nám moc líbila, i místo, kde jsme byli, rozhodli jsme se jet znovu na stejné místo, hlavně proto, že se hotel Rixi má brzy bourat a na jeho místě stavět hotel nový. Navíc jsme se nezvládli loni podívat na spoustu dalších krásných míst Šumavy. Počasí nám sice letos nepřálo tak, jako loni, ale i tak se nám dovolená opět vyvedla a přijeli jsme domů spokojení. A tady mám pro vás hromadu fotek, tak jestli máte trpělivost, tak se můžete pustit do prohlížení.
Tady jsme se ubytovali - Hotel RIXI na Špičáku
Hned první den jsme si zašli do oblíbené hospůdky Nová Okula v Železné Rudě, kde mají výbornou točenou Kofolu a přístup na internet, což pro nás závisláky je velice podstatná záležitost. Letos jsme vyzkoušeli vzít sebou i noťas, ale připojení se nám bohužel nepovedlo. (mobil)
Alfíček jako vzorný pejsek hezky spořádaně v tašce odpočíval po dlouhé jízdě autem. (mobil)
Druhý den jsme se vydali na procházku na Brčálník.
Panečku, to je kopec a probíhačka, dolů to šlo krásně, ale pak cestou zpět jsme si pěkně zafuněli...
Brrrr, ta voda je ale studená, honem pryč... Nemyslete si, nevzlezl jsem tam sám a dobrovolně. Syčák Tom mě tam postavil!
Alfík připravený na túru
Tentokrát jsme chtěli vidět šumavské slatě
Tohle je Jezerní slať
Takhle jsem vykukoval z vyhlídky, abych viděl na pejsky, co chodili kolem...
Když se dobře zadíváte, uvidíte mně, jak vykukuju...
Moji kluci a já na Jezerní slati
Jako další jsme viděli Chalupskou slať
Já o četbu moc velký zájem nemám, spíš vyhlížím nějakého psího kamaráda...
Pohled z vyhlídky na Chalupskou slať a její jezírko
A Alfíkův výhled na kačenky
Docela bych sem zapadl, co říkáte?
Naše další túra vedla na jezero Laka
Snad jsem trochu vidět, něco na tom bude, že se říká jorkům bonsaj psa... :o)
A tady máte jezero Laka v plné kráse
A ještě jednou se mnou...
Tady mě panička cvakla, jak ňafu na vetřelce
A ještě jednou jezero, já a Tom
A s Pájou dokumentační foto
Ještě jeden pohled na jezero Laka
Cestou zpět jsme šli kolem starého vodního kanálu a všude kolem nás byly vidět následky orkánu Kyril. (mobil)
Takle jsem si vyšlapoval, nikde nikdo, pohodová cesta... (mobil)
Fotka udělaná za chůze (mobil)
Cestou zpět jsem se vyfotil na hrobce rod. Abelů
Stála tady dříve osada Hůrka
Se mnou to hned vypadá líp, no ne?
Cestou z Hůrky
Takhle odpočívám s páníkem na hotelu
Nebo taky takhle... (mobil)
A věřte nebo nevěřte, ale dokonce i takhle...
Další túra na Tříjezerní slať z Antýglu nás vedla kolem Vchynicko-tetovského plavebního kanálu
Teče do něj krásně čistá voda (alespoň napohled) z řeky Vydry
Už na začátku naší trasy v Rokytě se ozývala bouřka, před námi byla túra dlouhá asi jen 5 km a totéž zpět, ale vyjeli jsme celkem nalehko a za ještě slunečného počasí. Páník ale prohlásil, že bouřka příjde až večer a šlo se. Jenže ouha, po třech kilometrech, kdy stále bouřilo, začalo pršet. Ale to jsme přečkali pod stromy v lese.
Po pár kilometrech zase svítí sluníčko a já se vyjímám mezi kameny - najdete mně?
Náš cíl - Tříjezerní slať
Ta se paničce líbila ze všech nejvíc
Nad námi se stále točí bouřka, snad nás tu nezastihne...
Jedno z jezírek a pomalu se začínají stahovat znovu mraky. Tak nás přece jen bouřka dostihla a stála za to, foto ale nemáme, byli jsme rádi, že jsme to přečkali pod stříškou tady na slati. Trvala asi půl hodiny a tak jsme se nasvačili, než začala voda prokapávat děravou střechou, takže jsme nakonec museli vytáhnout pláštěnky. Když přešel nejhorší déšť, vydali jsme se na cestu zpět a trnuli, aby se liják nespustil znovu, protože stále bouřilo.
Naštěstí se to ale umoudřilo a zpět jsme došli v pohodě, takže nakonec jsme ani nepromokli. A je po bouřce a jsme zpět v místě začátku naší trasy - v Rokytě u Antýglu
Já a mužská část rodiny
Je tu geologická expozice, tak koukáme na kameny
S paničkou - v pozadí Čeňkova pila a vodní elektrárna na Vydře
Tady je líp vidět (ta elektrárna) :o)
Tohle je jorkšírek z hotelu, který na mně stále vrčel a nechtěl se kamarádit... :o(
Tohle je další jorkšírek - Matýsek, než na mně načal ošklivě vrčet (já jsem ten s kšírkama)
V Železné Rudě na slalomových motokárách
I páník si zajezdil, já jen jako kulisa na focení
Tady koukáme s paničkou, jak naši kluci jezdí
A další odpočívací fotka
V jídelně (nebojte se, netýrají mně, jsem tu docela rád, cítím se tu v bezpečí)
Na kafíčku v restauraci U Švejka, která patří k hotelu
Náš výlet na Kašperk se pokazil po pár kilometrech, kdy se opět zatáhlo a přišla další prudká bouřka. Přečkali jsme jí v útulném penzionku při cestě k hradu a takto se tam našemu Tomovi líbilo... :o)
Po bouřce jsme vyrazili na Kašperk
Hrad zahalila mlha, při bouřce do hradu uhodil blesk a nejde tu elektřina - prohlídka má nádech tajemna...
A mlha se tu plíží a plíží
Ne nadarmo mi říkají pejsekkočička...
Moc se nám tu líbí i přes to počasí
Já jsem urousaný, mokrý a hřeju se v tašce a přitom koukám na hradní ovečky
Pohled na Kašperk z Pustého hrádku
A ještě jeden pohled na hrad na rozloučenou...
A takhle vypadaly mlhavé dny před hotelem Rixi
A my si vyšli na Čertovo jezero, aby jsme viděli, jak vypadá v takové mlze
Po příchodu zklamání - mlha skoro žádná
Po chvíli se ale zase přivalila...
Čertovo jezero má své kouzlo i v tajuplné mlze...
Je tu plno kačenek...
Foto za hotelem
Studánka v Dobré Vodě u Hartmanic
V pozadí kostel sv. Vintíře - vede tudy i Vintířova stezka
Na hradě Rabí
A je tu konec dovči - při cestě jsme se ještě stavili na vodním zámku Blatná
Společné rodinné foto
Pidižvík
Ta pidi kuželka mezi mužskýma jsem taky já Alfík
A ještě jedno a poslední foto z dovči na zámku Blatná